Počasí a první dojmy z Guatemaly

Rád vzpomínám na vůbec první kilometry v Guatemale. Byla to zajímavá cesta z hlavního města Ciudad de Guatemala do města Rio Dulce na Karibském pobřeží Guatemaly. Je konec března. Většinu Guatemalské krajiny sužuje sucho už 5 měsíců.. Naše cestovatelské nadšení vystřídala skepse, a malá deprese z okolní vyprahlé krajiny. Kdo nás zná, tak ví, že jsem cestu absolvoval s kamarádem Jakubem. Oba cestujeme už 5 let na „expedice“ na přelomu března a dubna. Destinace které si vybíráme, mají obvykle spoustu zeleně a unikátní přírodu.. První kilometry a hodiny jsme ale museli „polykat knedlíky na sucho.“ Krajina v Guatemala vypadala vyprahle. Jsme asi 1500 metrů v nadmořské výšce, v místě, kde jsme čekali (podle fotek z Instagramu) že bude vše zelené. Věděli jsme, že jsme dorazili do období sucha. Ale nečekali jsme, že budou stromy a lesy opadané, bez listů, tráva vyschlá na prach, a některé části lesů spálené suchem.. Připomíná nám to měsíční krajinu. Myslím na to, že tady nechci být. Jak se nám to vůbec mohlo stát?

Jakub řídil půjčený VW T-CROSS a já vedle něho koukal do telefonu, a četl, že období sucha v Guatemale je v posledních letech tak intenzivní, že krajina vypadá jako spálená zem. Skutečně nejintenzivnější sucho je na centrální náhorní plošině, na které jsme se zrovna nacházeli. Malinko mě to uklidnilo. Horší to už snád nemůže být. Hledal jsem na Google mapách jestli je vůbec něco zelené. Ty místa na mapě podle satelitů na Google mapách byli v našem smĕru skutečně hnědé. V reálu byli ale totálně suché. Hledal jsem nějaké fotky, abych vám je nasdílel, ale nemám je. Myslím, že jsem je po návratu okamžitě smazal.

Na Tripadvisoru psali, že pro výlety na čerstvém vzduchu je březen a duben ideální, protože skoro vůbec neprší, ale nikdo nezmínil, že krajina je suchá a fádní bez barev. Ačkoliv jsme si to nahlas neřekli, začali jsme nezávisle na sobě přemýšlet, kam bychom mohli z Guatemaly odletět abychom si užili zeleň a 3 týdny dovolené.. Po 200 kilometrech a skoro 5 hodinách v autě se blížíme do prvního cíle ACROPOLIS OF QUIRIGUA. Průměrná rychlost je kvůli špatným cestám v Guatemale a spoustě kamionů nízká. 200 kilometrů jsme šli bez pauzy od 9 rána do 15 odpoledne. Situace se naštěstí začala měnit a vše se začalo jako zázrakem znovu zelenat. Díky tropickému a vlhkému vzduchu na východe Guatemaly se tady darí rostlinám a krajina je díky občasným dešťům konečné nádherně zelená.

Kdy cestovat do Guatemaly?

Počasí se samozřejmě liší, protože půlku Guatemaly máte ovlivněnou za západu Pacifikem. A východní část od Karibiku kde prší i v období sucha a je vysoká vlhkost vzduchu. Vnitrozemí je hornaté a má velkou mikroklimatickou diverzitu. Samotné období sucha je v následujících měsících:

• Listopad – První měsíc období sucha
• Prosinec
• Leden
• Únor – Neusušíš měsíc v roce
• Březen
• Duben – Začína Jaro a období dešťů

Obvykle narazíte na to, že většina cestovatelských webů, vám doporučí cestu do Guatemaly v Listopadu, nebo v Prosinci. A je to samozřejmě pochopitelné. Vždy když jsme někam cestovali, tak jsme se dívali na počasí. Ačkoliv jsme si pouze neuvědomili, že tam jdeme po 6 měsících sucha. Naopak v Listopadu, je vše po období dešťů zelené, vodopády jsou mohutné, řeky rozvodněné, a zvířata aktívní.

Období sucha, trvá v Guatemale od listopadu do dubna. My jsme tady poslední měsíc suché sezóny, krajina v okolí hlavního města je po dlouhých měsících žhavícího Slunce krajina vyčerpaná.. Naše první hlavní destinace byla Rio Dulce u Karibiku. Zde máme v plánu navštívit město Livingstone, nebo jedinou Karibskou pláž s bílým pískem Guatemaly Playa Blanca, a Los Sietes Altares

Cestování po Guatemale a kulturní šok

Po Guatemale jsme se rozhodli cestovat půjčeným autem. Na cestu jsme si vzali auto typu SUV, VW T-ROC z HERVIS půjčovny na Letišti v Guatemala City. Nenašli jsme odvahu si půjčovat v běžné Guatemalské auto-půjčovně s naší „španělštinou“ a tak jsme zvolili korporátní variantu, která nebyla nejlevnější. Za 13 300 Quetzalů jsme ale měli klid a půjčili jsme si auto skoro na 3 týdny. Každopádně, kdybychom věděli do čeho půjdeme, tak bychom trvali na skutečném 4×4 vozidle, které by zvládlo opravdový terén. Pozor si dávejte hlavně pokud jako my, zvolíte cesty vnitrozemím. Spousta silnic je v katastrofálním stavu, a některé silnice vůbec nejsou vyasfaltované. Na celé naší trase, zhruba 1800 kilometrů jsme měli přibližně 50 kilometrů na cestách které připomínali spíš koryto řeky než silnici.. Asi 200 kilometrů na hornatých, strmých a rozbitých cestách. Přibližně 500 kilometrů bylo dokonale upraveno a označeno barevnými okraji. Těch dalších 1050 kilometrů bylo v průměrném stavu.

Na cestě z Guatemala City do Rio Dulce, jsme potkali tisíce kamionů v obou směrech. Všude proudil dav lidí ve městech, potulné psy, a děti hrající se u hlavní silnice. Všude je přítomna energie středné Ameriky, lidé si pouští hlasitě muziku, hrají na ulici karty, nebo jenom tak tráví společně čas.

Guatemala má podle nás světové prvenství v počte „retardérů“ nebo chcete-li betonových zpomalovačů na silnici. Doslova jsou na každém rohu, kde je obchod, čerpací stanice, restaurace, větší koncentrace lidí, obchod se zeleninou, škola, nebo skoro vždy na začátku a na konci vesnice, nebo jenom tak uprostřed ničeho.

Tak hodně šťastných kilometrů a prosím neváhejte nám napsat pokud vás cokoliv zaujalo.