Prodloužený víkend ve Slovinsku

Slovinsko je země zaslíbená lidem, kteří mají rádi rozmanitou krajinu i dovolenou. Jezera, hory, jeskyně, vinohrady, moře, města. Celá rodina si přijde na své. A právě proto, jsme se rozhodli vydat se na prodloužený velikonoční víkend právě do Slovinska. Pokud zvažujete kam na prodloužený víkend nebo na týdenní dovolenou, můžeme vám Slovinsko jedině doporučit a přidáváme pár tipů, kam vyrazit. Nestihli jsme navštívit zdaleka všechno, co Slovinsko nabízí, ale i tak jsme toho viděli hodně a užili jsme si to.

V pátek ráno vyrazila naše 7 členná skupinka dvěma auty z Břeclavi do Bledu. Cesta zabrala asi 5 hodin a byla velmi příjemná a plynulá. Počítejte s tím, že si musíte pořídit rakouskou a slovinskou dálniční známku. Na páteční odpoledne jsme naplánovali poznávání známého městečka Bled a jeho okolí.

Den v Bledu

Po příjezdu jsme se ubytovali v malém a utulném lokálním penzionu a vyrazili do města. Jelikož jsme nevěděla, jestli procházka kolem jezera bude spíše rekreační nebo turistická, oblékla jsem se do sportovního. Nyní vám již můžu poradit, že se budete možná cítit lépe v normálním oblečení než ve sportovním. Všichni se procházeli po městě a kolem jezera Bled v normálním oblečení. Kolem jezera vede pěkná asfaltová cesta a část z ní slouží jako promenáda, takže spíše než pohorky a šortky jsme viděli podpatky a šaty.

Nejdříve jsme zamířili k jezeru, kde jsme nasedli do loďky zvané pletna, která je podobná gondole. Zatímco my jsme si užívali asi půlhodinovou plavbu a kochali jsme se jezerem, městem, okolní přírodou nebo výhledem na ostrov nebo Bledský hrad, mladík, který pletnu ručně obsluhoval, se dost nadřel pádlováním, aby nás na ostrov dostal. Na ostrově jsme měli asi hodinový rozchod, během kterého jsme si prohlédli kostelík, zazvonili si na zvon a v duchu si něco přáli a natočili pár záběrů z dronu. Pokud budete chtít, můžete si přímo na ostrůvku půjčit loďku a ostrůvek si obkroužit.

Po návratu zpátky do města jsme zamířili na pozdnější oběd do restaurace Vila Preseren na břehu jezera. Posilnění jídlem, lokálním vínem a pivem jsme začali stoupat po schodech na Bledský hrad. Nešlo nám ani tak o hrad jako o výhled z hradu, který se tyčí nad městem. Nahoře jsme ale zjistili, že se nedostaneme ani na nádvoří nebo na jiné místo, odkud byste se mohli pokochat výhledem na město a jezero z výšky, pokud si nezaplatíme vstup. A vzhledem k tomu, že nikdo nestál o prohlídku a hlavně čas se krátil a my jsme chtěli ještě obejít jezero, otočili jsme se a vydali se po schodech zpátky k jezeru.

Cesta kolem jezera podle Google maps měla trvat asi 2 hodiny. Pokud moc nechodíte nebo půjdete i s dětmi nebo staršími lidmi, ty dvě hodinky to asi zabere. My jsme šli asi hodinku svižnou chůzí plus k tomu nějakých 15 minut na kochání. V polovině trasy narazíte na kemp, kde doporučujeme na chvilku posedět, občerstvit se a pokochat se pohledem na ostrov s kostelíkem, hrad a město v pozadí.

Večer nás čekalo příjemné překvapení. Po návratu do penzionu jsme zjistili, že penzion skrývá poklad. Pro nás vinaře to byl poklad v podobě sklípku, výborného lokálního tapas a degustací slovinských vín. Pokud tedy budete vybírat ubytování a chcete mít přímo v domě takový poklad, který nabízí výborné jídlo, víno a úžasnou atmosféru, doporučujeme Old Bled House.

Výlet do Soutěsky Vintgar a k Bohinjskému jezeru

Ráno u snídaně v podobě bohatě obložených mís z lokálních dobrot jsme plánovali, jak strávíme sobotu. V plánu byla procházka kolem Bohinjského jezera a večer příjezd do Lublaně, kde jsme měli na další dvě noci objednané apartmány. Taťka si ale vzpomněl na doporučení známých, abychom se určitě vydali i na soutěsku Vintgar. Začali jsme googlovat a zjistili jsme, že máme dvojnásobné štěstí. Soutěska je vzdálená od Bledu jen 10 minut autem, ale hlavně v ten den ji poprvé letos otevřeli. Před desátou jsme již stáli u pokladny, každý zaplatil 10 € a vešli jsme na úzkou cestičku, která je dlouhá 1,5 km a vede k vodopádu Šum. Trasa není dlouhá, ale kvůli velkému počtu lidí a spoustě míst, kde se musíte vyhýbat, protože od vodopádu vede zpátky ta stejná cesta. Nutno dodat, že se budete zdržovat sami, protože pokud budete jako my, budete se kochat vodopády, čistou vodou, soutěskou a všechno to budete dokumentovat. Když jsme se vrátili k pokladně kolem dvanácté hodiny, vytvořila se u ní docela dlouhá fronta. Takže doporučení za nás, raději si přivstaňte a buďte mezi prvními. V letní sezóně je otevřeno od 7:00. 🙂

Po 45 minutách jízdy autem jsme již parkovali u Bohinjského jezera poblíž restaurace Kramar. V restauraci jsme se rovnou naobědvali a po obědě vyrazili kolem jezera. Oproti procházce kolem jezera Bled, zde doporučuji spíše sportovní obuv a oblečení. Cesta je nezpevněná a jdete přírodou, žádná promenáda. Vezměte si s sebou vodu a případně nějakou svačinku. Jak jsme brzo zjistili, tato procházka není tak krátká jako ta v Bledu a po cestě nejsou žádné stánky nebo restaurace.

Z restaurace jsme se vydali doleva k jezeru. Na to že byl 20. duben, bylo poměrně dost teplo. Svižné tempo, teplo, málo vody, v nohách procházka ze včerejšího dne, to vše vedlo k tomu, že náš ambiciózní plán obejít celé jezero vzal za své, když jsme asi po hodině chůze uviděli na jezeru výletní loď. Rozhodnutí bylo téměř jednohlasné a okamžité. Zpátky jedeme lodí. Za asi hodinu a půl chůze jsme došli do kempu Zlatorog Bohinj, kde jsme si při čekání na loď oddychli a občerstvili se. Nakonec jsme byla ráda, že jsme změnili plán a zamířili na panoramatickou loď, protože jsme si užili výhled z lodě a díky průvodci jsme se dozvěděli zajímavosti o jezeře i přilehlém městečku Ribčev Laz, do kterého jsme mířili. Jezero je 4 km dlouhé, kilometr široké, místy až 45m hluboké. Je obklopeno Triglavským národním parkem a voda v něm je z místních ledovců a přitéká z nedalekého vodopádu Savica, kam můžete také zamířit.

O hodinu a půl později jsme již byli ubytovaní v pěkném apartmánovém domu White House Bela Hiša v hlavním městě Lublani. Oba apartmány byly moderní, pěkné a čisté. I přesto, že ubytování bylo pěkné, musím dodat, že se nenacházelo přímo v centru a do města jsme tedy museli využít MHD nebo taxi. Výhodou ráno a nevýhodou v noci je pobočka McDonald´s, která se nacházela hned vedle našeho ubytování. Je super, že můžete na snídani nebo kdykoliv máte hlad zamířit sem a jídlo máte za chvíli, ale nevýhodou bylo, že díky tomu, že pobočka jela nonstop, přitahovala v noci hloučky lidí, které znervózňovaly našeho psa i nás.

Výlet k moři do Piranu a do vinařské oblasti Vipava

V neděli nás čekalo úplně jiné Slovinsko. Moře a vinohrady. Hned po snídani jsme z Lublaně vyrazili autem na pobřeží a po necelé hodině a půl jízdy jsme dorazili do kouzelného městečka Piran, které leží u Jaderského moře. Z parkovacího domu jsme zamířili na hradby z 15. století. Poté, co vyjdete pár schodů se vám z hradeb nabídne krásný výhled na celý Piran před vámi, na Itálii napravo a na Chorvatsko nalevo. Piran vám může atmosférou, architekturou nebo památkami připomínat italské Benátky. Ve 13. století se zde rozpínala benátská vláda a její vliv můžete vnímat hlavně na náměstích a měšťanských domech.

Na zpáteční cestě do Lublaně jsme se zastavili ve vinařské oblasti Vipava. Nevím, jestli to bylo tím, že bylo nedělní odpoledne nebo prostě máme jen z jižní Moravy nastavená vysoká očekávání, ale byli jsme zklamaní. Objížděli jsme vesničky, abychom našli otevřený sklep, ale neúspěšně. V neděli mají místní vinaři neděli a mají zavřeno. Na náměstí ve Vipavě sice byli lidé a asi bychom i našli otevřenou vinárnu, ale našim cílem byl klasický sklípek.

Tak jsme se po bloudění a dotazování se místních ve vesnici Planina nakonec rozhodli pátrání po otevřeném sklípku ukončit a vydali jsme se zpátky do Lublaně. Klidnou podvečerní chůzí jsme si prošli  centrum města, prohlédli jsme si oba břehy řeky Lublaňky, která je obklopena krásnými historickými budovami a spoustou restaurací a barů. Nad městem ční dominanta města – Lublaňský hrad. Večer a celý skvělý prodloužený víkend jsme zakončili výbornou rodinou večeří ve vyhlášené restauraci Most. Doporučujeme si udělat rezervaci nejen do této restaurace. Pokud si vyhlídnete nějakou lépe hodnocenou, bude s velkou pravděpodobností obsazená nebo téměř plná.

Jak si můžete všimnout na mapě níže, za 4 dny jsme toho sice projeli a stihli hodně, ale ne zdaleka všechno, co Slovinsko nabízí. Celá východní část zůstala nedotčena. Pokud tedy strávíte ve Slovinsku delší čas než my, zkuste navštívit třeba ještě některou z místních turisty oblíbených jeskyní, Maribor, Velikou Planinu, Predjamsky hrad, termální lázně nebo Zlatou radgonskou peninu, kde Slovinci vyrábí své šampaňské.

Přejeme krásnou dovolenou ve Slovinsku a budeme rádi, když dáte vědět, jestli vám článek pomohl v plánování nebo se s námi podělte o vaše tipy na další zajímavá místa v této krásné zemi.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s